Pravidla v okolí letišť
Piloti dronů si stále častěji ke svým letům vybírají lokality v blízkosti letišť nebo i letiště samotná. Ne všichni přitom vědí, že existuje více druhů letišť, přičemž se pravidla pro létání s dronem na nich nebo v jejich okolí různí.
Řízená letiště
Létání v blízkosti řízených letišť
Řízená jsou ta letiště, na kterých je poskytována služba řízení letového provozu (ŘLP) a nachází se v tzv. řízeném okrsku – CTR (v případě vojenských letiště se jedná o MCTR). Všechna tato řízená letiště jsou znázorněna v aplikaci DronView, do které je integrovaná i mapové vrstva GRID. Ta se defaultně zobrazuje při spuštění aplikace a zjednodušenou grafickou formou seznamuje uživatele s průběhem ochranných pásem s výškovým omezením staveb v konkrétní lokalitě v řízeném okrsku.
Pro základní přehled jsou barevné mapy s maximálními výškami gridů řízených letišť ke stažení zde: Mapy řízených letišť s gridy.
Pravidla provozu dronů v blízkosti řízených letišť přibližuje následující obrázek s barevně vyznačenými sektory, díky kterým pilot snadno zjistí, jak se v daném prostoru chovat.

Vztažný bod letiště, Aiport reference point (ARP)
Stanovená zeměpisná poloha letiště zaměřená blízko původního nebo plánovaného geometrického středu letiště, která se zpravidla již nemění ani při následném rozvoji letiště.
Vzdušný prostor označený zelenou barvou
V těchto částech vzdušného prostoru je možné létat pod ochrannými pásmy s jakýmkoli dronem do 25 kg až do výšky 100 metrů nad zemí bez nutnosti jakékoli koordinace. Avšak POZOR, nezřídka se i v těchto lokalitách ochranná pásma nacházejí níže než 100 m nad zemí, a proto je vhodné před každým letem ověřit maximální možnou výšku letu alespoň v základním mapovém přehledu řízených letišť, nebo detailně pak v mapové vrstvě GRID v aplikaci DronView.
Vzdušný prostor označený oranžovou barvou
Pravidla provozu dronů jsou v této části vzdušného prostoru odvozena od jejich hmotnosti. S drony lehčími než 0,91 kg je zde možné létat pod ochrannými pásmy letiště s výškovým omezením staveb bez nutnosti koordinace. Maximální možnou výšku letu s ohledem na průběh ochranných pásem je možné si ověřit v mapové vrstvě GRID v aplikaci DronView.
Ve vzdálenosti menší než 5,5 km od vztažného bodu letiště (tedy od jeho středu) je veškerý provoz dronů vážících více než 0,91 kg, stejně jako provoz dronů do 0,91 kg nad výškou stanovenou gridem možný pouze po koordinaci s ŘLP a provozovatelem letiště.
Koordinace se provádí podle postupu podrobně popsaného zde: Postup při koordinaci letu dronu s letištěm.
Vzdušný prostor označený šedou barvou – lety v ochranných pásmech letiště
Pilot jakéhokoli dronu, který se pohybuje v ochranném pásmu letiště, je povinen svůj let koordinovat s ŘLP a provozovatelem letiště.
Postup koordinace je stejný jako pro prostor vyznačený oranžovou barvou.
Vzdušný prostor označený červenou barvou – lety výše než 100 m nad zemí
Let výše než 100 m nad zemí lze v řízeném okrsku letiště uskutečnit pouze s oprávněním k provozu vydaným Úřadem pro civilní letectví pro lety ve specifické kategorii. Pro více informací navštivte stránky Úřadu pro civilní letectví.
Podmínky, za kterých může pilot uskutečnit svůj let, si může ověřit i v následujícím vývojovém diagramu.

Neřízená letiště
Létání v blízkosti neřízených letišť
Na letištích, kde není poskytována klasická služba řízení letového provozu, je zřízena tzv. letištní provozní zóna – ATZ (Aerodrome Traffic Zone), která slouží k ochraně místního letištního letového provozu, a obvykle je zde poskytována informační služba AFIS nebo RADIO. Neřízená letiště a zóny ATZ jsou graficky znázorněna v aplikaci DronView. S plánováním provozu dronu v blízkosti neřízeného letiště může pilotovi pomoci následující rozhodovací diagram. ATZ je vymezena horizontálně kružnicí o poloměru 5,5 km od vztažného bodu letiště a vertikálně zemským povrchem a nadmořskou výškou 1200 m. Některá ATZ mohou být tvarově i výškově zmenšena, a to v závislosti na tom, jestli zasahují do jiného typu vzdušného prostoru.
ATZ je vzdušný prostor stanovených rozměrů, který slouží k ochraně letištního provozu. Pokud by ATZ zasahovalo svými rozměry do prostoru s vyšší prioritou (CTR, TMA, TRA, TSA, …), je ATZ omezeno tímto prostorem.
Informace k jednotlivým ATZ neřízených letišť v ČR se nacházejí ve VFR příručce Letecké informační služby ŘLP ČR; odkaz na informace ke konkrétnímu letišti naleznete přímo v DronView.
Létání v ATZ je umožněno jen na základě:
- Splnění podmínek stanovených provozovatelem letiště, a;
- na základě koordinace s letištní letovou informační službou (AFIS) nebo se stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo provozovatelem letiště (nejsou-li ani jedna z předešlých služeb poskytovány).
Určitá řízená letiště (např. letiště Karlovy Vary či letiště Kunovice) mají svou provozní dobu. Mimo tuto provozní dobu přilehlý prostor přechází z režimu CTR na ATZ.
Podmínky stanovené provozovatelem každého letiště je možné nalézt ve VFR příručce (část VFR AD), případně se informovat telefonicky u vybraného letiště. Kontakty jsou uvedeny rovněž ve VFR příručce. Odkaz na informace ke konkrétnímu letišti naleznete přímo v DronView. V případě, že chcete v letištní provozní zóně létat s letadlem lehčím než 0,91 kg, může být let prováděn i bez předchozí koordinace, avšak pouze do výšky 100 m nad zemí a mimo ochranná pásma s výškovým omezením staveb daného letiště. Průběh ochranných pásem je možné zjistit u provozovatele letiště. V praxi lze tento požadavek nejjednodušeji splnit tak, že pilot bude létat maximálně do výšky okolních překážek (např. stromů nebo staveb). Není-li stanoveno jinak, provoz dronů v ATZ ve výšce větší než 120 m nad zemí je možný jen pokud se poskytuje služba AFIS nebo je zajištěno poskytování informací známému provozu. Pro takový let však není potřeba oprávnění k provozu od ÚCL.
S plánováním provozu bezpilotního letadla v blízkosti neřízeného letiště může pilotovi pomoci následující vývojový diagram.

SLZ plochy
Létání na plochách SLZ
Speciálním typem letišť je tzv. provozní plocha pro sportovní létající zařízení (SLZ). Nejedná se přímo o letiště v pravém slova smyslu, ale o plochu, která slouží pro vzlety a přistání SLZ, což jsou např. ultralehká letadla či motorové závěsné kluzáky. Plochy SLZ jsou rozděleny na registrované a neregistrované, dále na veřejné a neveřejné.
Seznam registrovaných ploch SLZ je možné nalézt ve VFR příručce (část VFR-SLZ). Graficky jsou pak znázorněny v aplikaci DronView. Vedle registrovaných ploch SLZ však existují i plochy neregistrované, které jsou znázorněny v AisView jako tzv. negarantované plochy SLZ.

Provoz dronů v prostoru okolo registrované plochy SLZ je možný jen na základě splnění podmínek stanovených provozovatelem takovéto plochy.
Pro využití neveřejných ploch musí dálkově řídící piloti dronů získat souhlas provozovatele plochy.
Podmínky pro užívání SLZ ploch stanovuje, plochy registruje, evidenci registrovaných ploch vede, jejich provozní řády a způsobilost registrovaných ploch schvaluje Letecká amatérská asociace ČR.