Probíhá připojování k serveru.

Spojení se serverem bylo přerušeno z důvodu neaktivity nebo chyby spojení. Prosím obnovte stránku.

Připojení k serveru odmítnuto. Prosím obnovte stránku.


U-space

U-Space

U-space pojem

U-space je relativně nový pojem používaný pro bezpilotní provoz, který postrádá doslovný překlad. Lze ho vysvětlit jako soubor nových služeb a specifických postupů, které dronům i dalším účastníkům letového provozu zajišťují bezpečný a efektivní přístup do vzdušného prostoru. U-space si lze představit jako novou kategorii vzdušného prostoru definovanou specifickými službami, které budou poskytovány výhradně uvnitř tohoto prostoru.

Regulační rámec pro vzdušný prostor U-space (prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664) definuje U-space jako zeměpisnou zónu pro bezpilotní systémy vymezenou členskými státy, kde je provoz bezpilotních systémů povolen pouze s podporou služeb U-space.

U-space bychom neměli chápat pouze jako oddělený vzdušný prostor pro výhradní využívání drony, naopak se bude jednat o sdílený prostor určený všem (včetně např. vrtulníků letecké záchranné služby, motorových závěsných kluzáků či jiných letadel všeobecného letectví).

Přínosy U-space

U-space přináší řadu výhod. Výrazným pozitivem je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti všech uživatelů vzdušného prostoru, stejně tak jako nezapojených osob pohybujících se na zemi. Bude vytvořeno specifické provozní prostředí, které umožní lety mimo dohled pilota (BVLOS) či lety s vysokou hustotou provozu. K tomu mohou být využívána i automatizovaná letadla splňující mimo jiné kritéria minimalizace dopadu na životní prostředí, respektování soukromí občanů a ochrany osobních údajů.

Nezapojenou osobou je člověk, který se vědomě nerozhodl stát se součástí provozu dronu, není si vědom rizik souvisejících s letem dronu a také není schopen kontrolovat dron pohybujícím se nad ním.
Aby osoba mohla být považována za zapojenou do provozu, musí:

  • Udělit souhlas s účastí na provozu (např. souhlas s přeletem dronu); souhlas musí být výslovný,
  • obdržet od provozovatele dronu/dálkově řídícího pilota pokyny a bezpečnostní opatření, která je třeba použít v případě nouzové situace, a
  • neměla by být zaneprázdněna žádnými dalšími činnostmi, které by dané osobě nedovolily kontrolovat polohu dronu, a v případě incidentu podniknout opatření, aby nedošlo k nárazu.
Více informací o osobách zapojených do provozu dronu.

U-space bude schopen zajistit plynulý provoz dronů všech typů napříč všemi kategoriemi, ve všech provozních prostředích a ve všech typech vzdušného prostoru. Zavedením U-space v ČR tak bude možné bezpečně realizovat lety, které dnes není možné legálně provést.

Prakticky U-space přináší do budoucna řadu ekonomických příležitostí. Využití dronů v U-space může např. urychlit výsledky zpracování krevních testů, doručit zásilky na předem určené místo, dát si svou oblíbenou kávu či snížit zátěž v silniční dopravě. Žádnou z těchto činností však nelze realizovat bez vysoké úrovně automatizace a digitalizace, ať už na palubě samotného dronu nebo jako součást pozemní infrastruktury.

U-space služby

U-space má právní oporu, která je ukotvena v trojici evropských nařízení ((EU) 2021/664, (EU) 2021/665, (EU) 2021/666). Mezi stěžejní patří prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664, v němž jsou definovány požadavky na zřízení vzdušného prostoru U-space, poskytovatele společné informační služby, provozovatele UAS, poskytovatele služeb U-space a požadavků na samotné povinné a i doplňkové služby U-space.

Evropské nařízení definuje 4 základní U-space služby a 2 doplňkové:

  • Síťová identifikační služba, kterou můžeme vnímat jako vysílání polohy a identifikace dronu,
  • služba „geo-awareness“, kdy se jedná o online přehled o omezeních ve vzdušném prostoru, bezletové zóny či podmíněné zóny,
  • služba oprávnění k letu bezpilotního systému, kterou si lze představit jako jakési letové povolení,
  • služba informací o provozu, která zahrnuje poskytování přehledové okolní situace,
  • doplňková služba informací o počasí,
  • doplňková služba monitorování souladu.
  • Další požadované služby nad rámec výše uvedených může stanovit každý členský stát.

    Mimo úroveň stanovenou ve výše uvedeném prováděcím nařízení, lze služby U-space (podle SESAR U-space Blueprint z roku 2017) rozdělit služby do čtyřech úrovní, U1 - U4, které jsou zaváděny postupně v závislosti na jejich časovém nasazení do provozu.

    Mira automatizace a digitalizace
    Obrázek 1: Fáze U-space definované dokumentem SESAR U-space Blueprint (2017)

    U1 - Počáteční služby U-space

    E-registrace, e-identifikace, vytvoření a publikace zeměpisných zón pro UAS. Tyto služby v českém prostředí již existují a pracuje se na jejich dalším vývoji.

    U2 - Základní služby U-space

    Služby podporující uspořádání bezpilotních letů, například plánování letů, schválení letů, jeho sledování, poskytnutí dynamických informací o vzdušném prostoru, nastavení rozhraní s řízením letového provozu.

    U3 - Pokročilé služby U-space

    Tyto služby již podporují složitější provoz v oblastech s větším počtem letů, mohou zahrnovat funkce jako například „řízení kapacity“ a služby „detekce konfliktního provozu“. Dostupnost právě této funkce povede k významnému nárůstu provozu v celém prostředí U-space.

    U4 - Kompletní služby U-space/Plná integrace UAS

    Nabízejí integrovaná rozhraní s pilotovaným provozem, podporují plnou kapacitu U-space služeb, spoléhají na velmi vysokou úroveň automatizace, konektivity a digitalizace jak pro bezpilotní letadlo, tak i pro celý U-space systém.

    Zavádění U-space v ČR

    Implementaci U-space v České republice má na starosti ŘLP ČR, s.p. ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Úřadem pro civilní letectví a dalšími subjekty.

    ŘLP ČR, s. p. již dnes podniká přípravné kroky pro vybudování celého nového ekosystému a zároveň usiluje o pozici významného lídra v zavádění nových technologií, čímž služby spojené s U-space bezesporu jsou.

    Zavádění U-space v ČR je navázáno na celou řadu dokumentů převážně legislativního charakteru (např. novela zákona o civilním letectví, evropská nařízení, apod).

    Zavádění tohoto typu prostoru bude postupné, kdy v první fázi vznikne tzv. testovací polygon určený pro testování nových postupů a technologií umožňující složitější operace. Až poté bude možné zavádět specifické U-space prostory s vyžadovanými U-space službami. Snahou bude dojít k cílovému stavu, kdy celá ČR bude pokryta vrstvou U-space. Cílový stav však v návaznosti na řadu faktorů nebude realizován dříve než v roce 2035+.

    Plan U-Space

    Zavádění U-space služeb je v celé Evropě, potažmo po celém světě postupné a dynamicky se vyvíjející. Nejprve tak U-space bude zaváděno cestou segregace, avšak s cílem úplné integrace dronů do vzdušného prostoru.

    Konkrétní časování zavádění U-space je závislé na připravenosti ČR k vyhlášení těchto prostorů, a to jak systémově, technologicky, tak i postupově.