- NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí
- PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel
- NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91
- OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY vydané Úřadem pro civilní letectví, detailně upravující národní pravidla provozu
Nařízení EU přijímá přístup založený na rizicích a jako takový nerozlišuje mezi volnočasovými a profesionálními (komerčními nebo nekomerčními) aktivitami. Zohledňuje hmotnost, technické údaje a činnost, kterou bude dron provádět.
Nařízení jsou platná:
pro drony prodávané na evropském trhu, což znamená:
při provozu v otevřené kategorii:
- drony s označením CE (podle nařízení EU č. 2019/945) v rozmezí od C0 do C4 od lehčích po těžší modely;
- drony zakoupené a vyrobené před 31. prosincem 2022, tzn. bez označení CE,
- při provozu ve specifické kategorii všechny drony spadající do této kategorie včetně dronů bez označení CE.
- pro soukromě postavené drony pro soukromé využití.
Nařízení EU č. 2019/947 platí pro většinu typů činností a jejich úroveň rizika. Vymezuje 3 kategorie provozu: otevřenou, specifickou a certifikovanou.
Otevřená kategorie se zaměřuje na činnosti s nižším rizikem, kde je bezpečnost zajištěna provozovatelem dronu, který splňuje příslušné požadavky pro plánovanou činnost. Tato kategorie je rozdělena do tří dalších podkategorií A1, A2 a A3. Provozní rizika v otevřené kategorii jsou považována za tak nízká, že před zahájením letu není vyžadováno povolení od Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Zahrnuje drony do 25 kg.
Specifická kategorie zahrnuje rizikovější činnosti a bezpečnost zajišťuje:
- Prohlášení provozovatele o souladu provozu se standardním scénářem (národním (nikoli v ČR) nebo od 3. prosince 2023 STS dle EASA); nebo
- Oprávnění k provozu, které si musí provozovatel dronu zajistit před zahájením činnosti od ÚCL. Pro získání povolení je provozovatel dronu povinen provést posouzení bezpečnostních rizik, které přesně stanoví požadavky nezbytné pro bezpečný provoz dronu; nebo
- Posouzení a zmírnění rizik provedené provozovatelem, který je držitelem osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů (LUC);
Zahrnuje drony, které již nespadají do "otevřené" kategorie provozu, ale ještě nespadají do kategorie certifikované.
Nejvyšší bezpečnostní riziko je v certifikované kategorii. Bezpečnost je zajištěna certifikací (osvědčením) letové způsobilosti letadla, osvědčením provozovatele bezpilotního letadla a licencí (průkazem způsobilosti) dálkově řídícího pilota. Zahrnuje:
- drony přesahující 3 m a zároveň provozované i nad shromážděním osob,
- drony pro přepravu osob nebo pro přepravu nebezpečného zboží, které může v případě nehody vyústit ve vysoké riziko pro třetí strany a
- drony ve specifické kategorii provozu, u nichž ÚCL pro zmírnění rizik certifikaci vyžaduje.
V důsledku krize COVID-19 byla použitelnost nařízení EU č. 2019/947 odložena z 1. července 2020 na 31. prosince 2020, což znamená:
- od 31. prosince 2020 se registrace provozovatelů dronů a certifikovaných dronů stává povinnou;
- od 31. prosince 2020 lze lety dronem ve specifické kategorii provádět po povolení uděleném vnitrostátním orgánem;
- od 31. prosince 2020 do 1. ledna 2023 mohou uživatelé dronů, kteří mají drony bez označení třídy, nadále fungovat, ale v omezené kategorii podle článku 22 nařízení EU č. 2019/947;
- od 1. ledna 2022 musí být národní povolení, osvědčení, prohlášení plně převedena do nového systému EU;
- od 1. ledna 2022 musí členské státy EU zpřístupnit informace o zeměpisných zónách pro tzv. geo-awareness v digitálním formátu vzájemně sladěném mezi jednotlivými zeměmi EU;
- od 1. ledna 2023 musí všechny aktivity v otevřené kategorii a všichni provozovatelé dronů plně splňovat požadavky dané nařízením EU č. 2019/947 a 2019/945.
U činností ve specifické kategorii, které nejsou zahrnuty ve standardním scénáři, budou definovány v oprávnění k provozu, které vydá Úřad pro civilní letectví (ÚCL).
V České republice
je minimální věk dálkově řídících pilotů samostatně provozujících bezpilotní
systémy v otevřené a specifické kategorii stanoven na 16 let.
Členské státy EU mohou minimální věk snížit na základě posouzení rizik s
ohledem na specifická rizika spojená s provozem na jejich území.
- u dálkově řídících pilotů provádějících provoz v otevřené kategorii až o 4 roky;
- u dálkově řídících pilotů provádějících provoz ve specifické kategorii až o 2 roky.
Členské státy EU mohou v oprávnění vydaném podle článku 16 stanovit odlišný minimální věk dálkově řídících pilotů, kteří provádějí provoz v rámci klubů nebo sdružení leteckých modelářů, v ČR platí 10 let.
Pokud členský stát EU sníží minimální věk dálkově řídících pilotů, smí tito dálkově řídící piloti provozovat bezpilotní systémy pouze na území daného členského státu.
Od 31. prosince 2020 je každé povolení udělené jakýmkoli členským státem platné v celé EU. Provozovatel dronu je povinen nejprve předložit prohlášení (pokud plánuje provést let podle standardního scénáře - STS) nebo musí mít oprávnění k provozu od Úřadu pro civilní letectví státu, kde se registroval. Poté, aby provozovatel mohl působit v jiném členském státě EU, musí:
- V případě letů, které jsou zahrnuty ve standardním scénáři, musí provozovatel dronu zaslat Úřadu pro civilní letectví ve státě, v němž chce provozovat svoji činnost, kopii prohlášení a kopii potvrzení o přijetí a úplnosti vydané Úřadem pro civilní letectví země, kde se registroval. Poté může provozovatel dronu zahájit provoz podle požadavku standardního scénáře (STS), musí si ale zkontrolovat zeměpisné zóny zveřejněné Úřadem pro civilní letectví státu, kde se let provádí
- U letů, na které se standardní scénář ve specifické kategorii nevztahuje, musí provozovatel dronu zajistit, aby zmírňující opatření, předložená v jeho původním posouzení rizik, odpovídala novému prostředí, ve kterém plánuje svoji činnost, nebo je musí aktualizovat.
Poté musí provozovatel dronu podat žádost u Úřadu pro civilní letectví členského státu, ve kterém chce létat. Žádost musí obsahovat:
- kopii provozního povolení uděleného Úřadem pro civilní letectví členského státu, kde se registroval; s
- místem (místy) zamýšleného provozu, včetně aktualizovaných zmírňujících opatření.
Po obdržení žádosti Úřad pro civilní letectví členského státu, kde chcete se svým dronem létat, přezkoumá navrhované aktualizované zmírňující opatření. Následně vydá provozovateli dronu potvrzení, že jeho žádost je uspokojivá. Jakmile obdržíte potvrzení, můžete zahájit plánovanou činnost.
Dostane-li provozovatel dronu od Úřadu pro civilní letectví registraci LUC (osvědčení provozovatele lehkého bezpilotního systému) s oprávněními k vlastní autorizaci své činnosti, musí poskytnout Úřadu pro civilní letectví daného státu:
- kopii s dobou platnosti schválení LUC registrace;
- místo nebo místa, kde plánuje provozovat svoji činnost.
Pokud používáte dron o hmotnosti nad 20 kg, musíte mít vždy jako provozovatel pojištění svého dronu. Většina členských států EASA však požaduje pojištění odpovědnosti za škodu, i když provozujete dron o nižší hmotnosti, na což upozorňuje článek 14. odst.2 písm. d) nařízení (EU) 2019/947. Je proto třeba věnovat pozornost národním předpisům daného státu.
V České republice
se provoz bezpilotního letadla pojí s povinností řádného pojištění odpovědnosti
provozovatele za škodu způsobenou provozem bezpilotního letadla. Výjimkou je ale
individuální rekreačně-sportovní provoz bezpilotního letadla o maximální
vzletové hmotnosti do 20 kg (tato se neuplatňuje pro provoz v rámci leteckého
veřejného vystoupení).
Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno individuální pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bezpilotního letadla o maximální vzletové hmotnosti větší než 20 kg (limit plnění), je stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel v platném znění.
Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno individuální nebo hromadné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bezpilotního letadla v rámci leteckého veřejného vystoupení (limit plnění), činí:
"Bezpilotním letadlem" se rozumí jakékoli letadlo provozované nebo určené k dálkovému řízení bez pilota na palubě nebo k autonomnímu provozu.
Tato definice zahrnuje všechny typy letadel bez pilota na palubě, včetně rádiem řízených (poháněné letouny s pevnými křídly, vrtulníky, kluzáky, vzducholodě či balóny) nebo volně létajících modelů (poháněné i bezmotorové letouny) bez ohledu na to, zda mají palubní kameru nebo ne a bez ohledu na účel letu.
Nařízení používá termín bezpilotní systém (UAS - Unmanned Aircraft System) pro označení dronu, jeho systému a veškerého dalšího vybavení používaného k jeho ovládání a provozu.
Systém dálkově řízeného letadla (RPAS - Remotely Piloted Aircraft Systems), je podkategorií UAS, která zahrnuje jak RPAS, tak plně autonomní UAS. Plně autonomní UAS létá úplně sám bez možnosti zásahu pilota.
